Od Berouna až po samý okraj Prahy se táhne oblast nejkrásnějších přírodních zajímavostí Český kras.Nedaleko Berouna nad vesnicí Koněprusy se zdvihá skalnatý hřeben zvaný Hřebeny.Jeho západní strmý sráz se nazývá Kotýz,střední vrch Zlatý kůň a východní Kobyla.Jedná se zde o nejstarší části osídlení Českého krasu. Tady můžeme sledovat dochovaná umělecká díla/ zejména rytiny zvířat/ pravěkých lovců.Na počátku historické doby patřilo hustě zalesněné a málo osídlené území dnešního Českého krasu k rozsáhlé lovecké oblasti českých knížat.Zvláštnosti krasové krajiny vedly jeskyňáře,paleontologa a archeologa Jaroslava Petrboka k tomu,že začal od roku 1922 ve svých článcích používat pro celou oblast název Český kras a měl hlavní zásluhu na zavedení tohoto názvu do běžného užívání.Od okolního území Křivoklátska a Brd se Český kras liší geologickou stavbou a členitým reliefem. Svůj velký podíl na utváření této oblasti měla určitě řeka Berounka se svými přítoky Kačáku, Bubovického potoka, Karlického Radotínského a dalších.Právě Berounka s nimi modelovala bohatě členitý relief zdejší krajiny. Neživá příroda je výsledkem stovky milionů let trvajícího vývoje Dnešní tvář krajiny s hlubokými údolími je tedy výsledkem tohoto vývoje .Tento nádherný kout naší krajiny s lesnatými údolími ,se strmými skalními stěnami ,lákal české krajináře romantického založení.Tato krajina zaujala však z jiného hlediska i jiného muže.Tento poutník nebyl nikdo jiný než Joachim Barrande,vědec světového formátu,Francouz,který v Čechách objevil klasické naleziště prvohor a tím z naší země učinil Mekku světové paleotologie a geologie.Poznání této krajiny věnoval více než půl století svého života.Tak nyní můžeme nakouknout do těchto nádherných míst,která se od okolní krajiny liší geologickou stavbou a velmi členitým reliéfem.
Teď když zpátky počítám,
pátky který v zádech mám,
stále vracím se tam,k naší starý osadě,
kde si lidi nevaděj,k těm písním ,co znám.
Písně toulavech bot zvoní dál,
dálkou nekonečnou,kterou zná jenom tramp……
