Významný český botanik Prof.Dr. Karel Domin již více než před 100 lety napsal :“Jest jisto,že styk s přírodou a ovšem i její znalost člověka velice zušlechťuje,a tak působí proti zhoubným vlivům rušného života městského,plného rozčilování,konkurence a všech výstřelků,jež s sebou nese stálý boj o život,chléb, neb slávu. Jest proto jedním z nejvznešenějších úkolů naší doby šířiti a podporovati znalost přírody v kruzích nejširších.“
To platí i po tolika letech-naše příroda si to opravdu zaslouží
Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý.
Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.
Lucius Annaeus Seneca Naše toulání
Naše toulání
Právě jste mohli nahlédnout ke Zbirožskému zámku a také do městečka,ležícího pod ním.Zbiroh však není jenom zámek a město. K tomu patří i okolní krásná příroda,která ho obklopuje.Lesy nahlížejí do našeho městečka ze všech stran a žádný z nich není tak daleko,aby se do něj nedalo dojít pohodlnou procházkou. Mám ráda všechny lesy,ale do některých z nich chodíme s manželem častěji. Já nejraději chodím do těch, kde z polí, strání a okrajů lesů jsou nádherné výhledy.Jsou to obrázky,které si navždy uchovám ve svých očích a ve svém srdci.Potěším se pohledy do známých míst a pak už můžeme vklouznout do zeleného chrámu. Vcházíme do něj tak, jako přicházíme domů, nebo k nejbližším přátelům..Je to náš druhý domov. Užíváme si ticha mezi staletými buky a duby, mezi mladými břízkami, projdeme okolo smrkových a borových mlází. Touláme se mezi roztroušenými skalisky, která jsou obrostlá mechem a lišejníky.Chodíme po lesních cestách, po pěšinách, které vyšlapala lesní zvěř.Chodíme v každé roční době a téměř za každého počasí. Někdy jsou naše výpravy delší,někdy naše okruhy krátíme, právě podle toho,jakou má zrovna počasí náladu.Ale v každém případě je les krásný, bez ohledu na roční dobu. Na jaře ho vyzdobí mladá jarní zeleň,zpěv ptáků,čilost potůčků. Touláme se v lukách,kde trávě s jarem narostou nové zelené vlasy,jarní vítr rozsype první sněženky,zavoní fialková povodeň,petrklíče jaru otevřou dveře dokořán.Slunce pozlatí louku pampeliškami a všude se rozvine žlutozelený koberec.Jaro se k nám vrací každým rokem. Už od zimy se na ně těšíme i když zima má také svoje kouzlo. V létě nás les přivítá blahodárným stínem, nádhernými měkkými mechovými polštáři, nabídne nám lesní plody.Podzim ho zase vybarví všemi možnými barvami. Javory zrudnou,břízky a buky jsou naráz zlaté a ty zlaté dukátky nám marnotratně hází pod nohy.Smrky zůstávají decentně zelené.Později nám začíná pod nohama chrastit spadané listí. Brouzdáme jím a obdivujeme to mistrovské dílo přeměn přírody. Mezi slunečními paprsky poletuje “ babí léto“.Kdo ho chytí ? Jen ten kdo vítr dohoní. Vyhříváme se na prosluněných pláccích. Zachytáváme zbytky odcházejícího léta. Podzim umí zahalit vše do bílé tmy. Obrysy stromů pak působí tajemně a magicky.Jdeme mlhou, bílou tmou a najednou se před námi vynoří skalka.Jasně že víme ,že je tady od nepaměti,ale teď se před námi vynořila jako fata morgana.Zima vše zabalí do bílých kožíšků,na stromech se třpytí křišťálové rampouchy. Sledujeme stopy zvěře i náhodně přebíhající zvěř.Pojďte tedy nahlédnout do míst, kudy vedou naše kroky v každé roční době. Fotografie v přiložených rubrikách, mohou být inspirací pro krátké vycházky v blízkém okolí. Pokud vás zaujmou,můžete se na těchto webových stránkách virtuálně toulat i do míst trochu vzdálenějších.Žádná z fotografií však nikdy nemůže nahradit skutečné prožitky. Sice možná potěší vaše oko, ale nikdy neucítíte,vůni pryskyřice, vůni čerstvě pokácených stromů, vůni květin.Neuslyšíte šumění řeky, bublání potoků.Tak toto vše -povídání i fotografie berte pouze jako inspiraci k poznávání krásna.
Právě jste mohli nahlédnout ke Zbirožskému zámku a také do městečka,ležícího pod ním.Zbiroh však není jenom zámek a město. K tomu patří i okolní krásná příroda,která ho obklopuje.Lesy nahlížejí do našeho městečka ze všech stran a žádný z nich není tak daleko,aby se do něj nedalo dojít pohodlnou procházkou. Mám ráda všechny lesy,ale do některých z nich chodíme s manželem častěji. Já nejraději chodím do těch, kde z polí, strání a okrajů lesů jsou nádherné výhledy.Jsou to obrázky,které si navždy uchovám ve svých očích a ve svém srdci.Potěším se pohledy do známých míst a pak už můžeme vklouznout do zeleného chrámu. Vcházíme do něj tak, jako přicházíme domů, nebo k nejbližším přátelům..Je to náš druhý domov. Užíváme si ticha mezi staletými buky a duby, mezi mladými břízkami, projdeme okolo smrkových a borových mlází. Touláme se mezi roztroušenými skalisky, která jsou obrostlá mechem a lišejníky.Chodíme po lesních cestách, po pěšinách, které vyšlapala lesní zvěř.Chodíme v každé roční době a téměř za každého počasí. Někdy jsou naše výpravy delší,někdy naše okruhy krátíme, právě podle toho,jakou má zrovna počasí náladu.Ale v každém případě je les krásný, bez ohledu na roční dobu. Na jaře ho vyzdobí mladá jarní zeleň,zpěv ptáků,čilost potůčků. Touláme se v lukách,kde trávě s jarem narostou nové zelené vlasy,jarní vítr rozsype první sněženky,zavoní fialková povodeň,petrklíče jaru otevřou dveře dokořán.Slunce pozlatí louku pampeliškami a všude se rozvine žlutozelený koberec.Jaro se k nám vrací každým rokem. Už od zimy se na ně těšíme i když zima má také svoje kouzlo. V létě nás les přivítá blahodárným stínem, nádhernými měkkými mechovými polštáři, nabídne nám lesní plody.Podzim ho zase vybarví všemi možnými barvami. Javory zrudnou,břízky a buky jsou naráz zlaté a ty zlaté dukátky nám marnotratně hází pod nohy.Smrky zůstávají decentně zelené.Později nám začíná pod nohama chrastit spadané listí. Brouzdáme jím a obdivujeme to mistrovské dílo přeměn přírody. Mezi slunečními paprsky poletuje “ babí léto“.Kdo ho chytí ? Jen ten kdo vítr dohoní. Vyhříváme se na prosluněných pláccích. Zachytáváme zbytky odcházejícího léta. Podzim umí zahalit vše do bílé tmy. Obrysy stromů pak působí tajemně a magicky.Jdeme mlhou, bílou tmou a najednou se před námi vynoří skalka.Jasně že víme ,že je tady od nepaměti,ale teď se před námi vynořila jako fata morgana.Zima vše zabalí do bílých kožíšků,na stromech se třpytí křišťálové rampouchy. Sledujeme stopy zvěře i náhodně přebíhající zvěř.Pojďte tedy nahlédnout do míst, kudy vedou naše kroky v každé roční době. Fotografie v přiložených rubrikách, mohou být inspirací pro krátké vycházky v blízkém okolí. Pokud vás zaujmou,můžete se na těchto webových stránkách virtuálně toulat i do míst trochu vzdálenějších.Žádná z fotografií však nikdy nemůže nahradit skutečné prožitky. Sice možná potěší vaše oko, ale nikdy neucítíte,vůni pryskyřice, vůni čerstvě pokácených stromů, vůni květin.Neuslyšíte šumění řeky, bublání potoků.Tak toto vše -povídání i fotografie berte pouze jako inspiraci k poznávání krásna.
