Zbirov Starý- takto je název tohoto místa uváděn v knižním vydání z roku 1896 „Popis školního okresu Plzeňského“-Stručný nástin historický.
Ten uvádí následující : Nad Františkovem,-nepatrné pozůstatky kamenné ohrady a udržují pojmenování „Starý Zbirov“ jsou důkazem,že i zde bývalo v dobách pardávných nějaké sídlo. Nikdo však nedovede pověděti nám,co zde vlastně stávalo. Nejstarší písemné památky také o místě tom se nezmiňují a jen pověst vypravuje,že zde původně býval Zbiroh.Zda pověst tato se zakládá na pravdě,není doloženo.-Také se polemizovalo o tom, že „Starý Zbirov“ mohl býti původním hradem a teprve později byl nynější hrad založen na místě bezpečnějším,aneb zde stávala nějaká ochranná tvrz hradu hlavního. Ani urbář rožmberský ,ani pozdější urbáře o místě ničeho neuvádějí.Nejnovější archeologické průzkumy, které byly v těchto místech prováděny , nepotvrdily ani v nejmenším, že by kdy v těchto místech nějaké osídlení bylo – škoda .
Ať tomu bylo jakkoliv- jak je vidět název tohoto místa stále přetrvává.To ale vůbec neubírá na kráse tomuto zalesněnému vrchu nad městem.Skalky zde střídají skály a skály střídají drobná skaliska.Okolní les je smíšný . Mezi borůvčím a mechovými polštáři v mlázinách vykukují hlavičky hub.Lesem se dá projít na různé strany.Můžeme dojít nad Jablečno a odtud jsou krásné výhledy do okolních vrchů a až na Drahoňův Újezd.Jdeme -li jiným směrem vidíme na Líšnou a ke kotelíku sv. Petra s hájovnou. Starý Zbiroh je zkrátka mým oblíbeným lesem.Snad i proto,že z jeho okraje jsou krásné výhledy na celý Zbiroh.
Na okraji lesa se nalézá rekreační zařízení Hlavatice
V nohách mám už tisíc mil,
stopy déšť a vítr smyl
a můj kůň i já jsme znaveni.
Těch tisíc mil,těch tisíc mil,
má jeden směr a jeden cíl,
to malý bílý stavení.
Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou,kteří věří dětskejm snům……
