U sv. Antoníčka

V lese pod Světovinou se nachází místo,kterému se kdysi říkalo  „U Antoníčka“.Tento název už není nikde uváděn,ale staří lidé si určitě na tenhle název i na toto místo vzpomenou.K místu se dá dojít ze Zbiroha po  TZ směrem na Světovinu,nebo od koupaliště směrem na „Vyhnánov“.Tento název je sice na mapě  uvedený,ale také málo používaný.
 Od turistického rozcestníku mezi Švabínem a Františovem,kam nás ze Zbiroha odvedla TZ ,pokračujeme směrem na Světovinu. Na první lesní křižovatce,než začne lesní cesta stoupat vzhůru ke Světovině odbočíme  vpravo a po několika metrech cca 25 jsme na místě.
Les se mění a tak to zde nyní vypadá úplně jinak ,než jak si pamatuji ze svých dětských let. Byl zde vzrostlý listnatý les. Uprostřed několika starých stromů byl volný travnatý plácek. Na jednom z těchto stromů -zřejmě to byl buk ,visel obrázek sv. Antoníčka. Ten byl zasazen do dřevěného rámečku se stříškou ,pod ním byla zavěšená sklenice na květiny a dole dřevěné klekátko.Jako dítě  jsem toto místo navštěvovala častěji. Po dlouhá léta jsem tady nebyla. Až jednou jsem znovu tohle místo navštívila a nemohla jsem ho poznat. Staré listnaté stromy byly vykácené,nebyl zde ani travnatý plácek,ani obrázek sv. Antoníčka .Místo toho všeho mi obklopil vzrostlý jehličnatý les. Najednou mi bylo líto ,že bude toto místo i s názvem zapomenuto a tak jsem se rozhodla,že i když už to tady nevypadá jako dříve, že se pokusím toto místo obnovit  a připomenout. A tak se také stalo. Dnes tam opět visí obrázek Sv Antonína Paduánského,je zasazen do rámečku se stříškou,který vyrobil můj manžel. Krátké povídání o místě také nechybí.To pro ty,kteří si pamatují i pro ty,kteří nevěděli.Chodíme sem dost často a výzdoba u obrázku se střídá podle ročních období. Lidé sem nosí květiny,obrázek zdobí chvojím .O Vánocích i ozdobami a jinými dárečky.Těší mě to a jsem ráda,že si sem lidé našli cestu.
 Bohužel po mnoha létech ,někdo poničil ,,dárečky“ sedláka a selčičku.Když jsem chtěla po Vánocích vyměnit výzdobu,tak nás čekalo  s manželem nepříjemné  překvapení.Šaty na panenkách byly  úplně roztrhané, nožičky utrhané.Zkrátka byly tak zdevastované,že už nešly opravit.Nevím,komu tu po tolika letech vadily.Je to škoda.  

​Mgr Luděk Krčmář :“Býval to kdysi i pomezní strom mezi pozemky Zbirožskými a císařskými.Jeho podobu nám na skonku 19. stol.zachytil obrázek  Vojtěcha Brehlera v Sedláčkových Hradech,zámcích a tvrzích království Českého“

Sv. Antonín Paduánský- sv Antoníček, byl u nás i v jiných zemích velmi oblíbeným světcem. Jsou mu zasvěceny katedrály,mnoho kostelů ,kaplí a kapliček. Na mnoha místech jsou sochy sv. Antoníčka s Jezulátkem v náručí.Někde právě tak jako zde ve Zbiroze ,býval zavěšen na stromech jeho obrázek. Ve 30 letech minulého století se stal sv. Antoníček i námětem operety z venkovské pouti . Její premiera „U sv. Antoníčka „spatřila světlo světa  v Městském divadle na Královských Vinohradech . Její inscenace se setkala s obrovským  diváckým zájmem..Brzy pronikla i do ciziny a byla přeložena  do 4 jazyků. V repertoáru operetních scén se udržela po mnoho let. Byla i zfilmována a v hlavních ženských rolích se tehdá objevily herečky Hana Vítová,Ljuba Hermanová,Alena Frimlová a další. A protože je Sv .Antoníček patronem a ochráncem zamilovaných,tak hlavním dějem operety bylo toto téma.Úvodní písnička v operetě se brzy stala šlágrem a objevila se na mnoha gramofonových deskách.A protože už nepatřím mezi  mladou generaci,tak si jí pamatuji ze svého dětství,kdy jí moje babička zpívala.

Když tě něco rmoutí,
neskládej ruce v klín,
však potěší tě o pouti svatý Antonín.
Ta dívka,jejíž srdce nemá co chce mít,
ať jde  se k němu u studánky pomodlit.
Ty můj svatý Antoníčku,
když tě pěkně poprosím,
viď můj  svatý Antoníčku,
že si chlapce vyprosím.
Vždyť já to vím,
že ruku svoji štědrou máš,
že se za milence přimlouváš,
ty můj svatý Antoníčku,
ty každému štěstí dáš……….

Sv. Antonín Paduánský není jen patronem zamilovaných,ale i ochráncem ztracených věcí,patronem dětí a starců