Zase na Brdy

I když jméno Brdy je prastaré,v zachovaných dokumentech se objevuje i v raném středověku-jádru celé této enklávy patřil až do 18 .stol. ještě další název-Bašiny. Baština měla kdysi dva významy.Za prvé znamenala společný majetek,častěji však divoký,pralesu podobný les. Ten druhý význam pro samé nitro Brd, plné močálů,pro jejich těžce přístupný terén,ve kterém byl pochopitelně nedostatek cest,zcela příznačný. Baštiny jako pojmenování pro centrální Brdy již zaniklo.Brdská vrchovina nejsou však jen  Střední centrální Brdy .Celá  Brdská vrchovina se táhne  jihozápadním směrem od pražské Zbraslavi a to v délce  více než 70 km. Oblé vrchy oddělují od sebe rozevřená ,široká údolí.Brdy jsou významnou pramennou oblastí .Voda z pramenišť je zde zadržována ve vodních nádržích,v rybnících,tůních,rašeliništích a mokřadech.Voda která odtéká, je odváděna  třemi většími toky, Klabavou,Bradavou a Litavkou. Tato místa byla vždy pokryta hustým a v minulosti neproniknutelným lesním porostem,močály,bažinami. Lesy byly plné divoké zvěře. Nebyly zde cesty,ani žádná schůdná komunikace. Snad jedinou obydlenou částí byl Teslínský klášter.Nejstarší existující listina dokládající  probošství Teslín je z roku  1353-tedy z doby  vlády Karla IV. K osidlování Podbrdska docházelo poměrně pozdě. Malé osady se rodily především v místech,kterými procházely obchodní cesty. A také kde byly alespoň trochu příznivé podmínky k jejich vzniku Byly zakládány hlavně tam,kde byla trochu úrodnější půda. Tehdejším stavebním materiálem bylo dřevo,hlína a sláma. Jednalo se zde ponejvíce o rozptýlenou zástavbu domkářů .Obživa lidí zde byla v minulosti  spojena především se zpracováním dřeva.Byli to dřevaři,uhlíři,kteří vyráběli dřevěné uhlí,které potřebovaly brdské železářské provozy.Právě uhlířství byla do 19.stol. významnou složkou obživy lidí z podhůří Brd,dále pak kolomazníci ,dechtáři.Ještě však ve 20 letech dvacátého století stoupaly občas nad  brdské lesy  bílé sloupy dýmu z milířů. V lesích se tehdá nepohybovali jen lidé, kteří sem docházeli za prací. Lesy byly plné pytláků a také všelijakých  loupeživých individuí.O tom,že zde bylo nebezpečno ,vypovídá řada křížků a pomníčků,které připomínají některé z tragických, pochmurných událostí:zabití,oloupení pocestných a formanů,nebo  střetů lesních strážců s pytláky.Není divu,že se takto na Brdy dívali do 19.stol. i všichni lidé,žijící na obvodu  těchto lesů a báli se do nich vkročit.Později  v lesích musely být vybudovány cesty,pro průjezd povozů.Cesty a mezníky,které rozdělovaly jednotlivá panství.Tím byly Brdy z části zpřístupněny  a lidé postupem času začali objevovat jejich krásy. Brdy začali navštěvovat významné osobnosti Po vzniku první republiky si vzdělaná veřejnost uvědomovala hodnoty přírodního bohatství. V té době byl ve sněmovně poslanců předložen návrh,který se týkal zřízení  NP v Brdech. Návrh byl odložen na  pozdější dobu.,ale nikdy vlastně nebyl projednáván. V té době vojenská správa již hledala několik  let  vhodné lokality,kde by mohla být zřízena střelnice,kde by se využívala ostrá munice,zváště pro dělostřelce. Bylo zkoumáno několik  prostorů,ale všechny  se zdály být nevyhovující. Byly rozlohou malé a vyskytovala se ještě řada dalších překážek.Nakonec se zdály zdály být nejvhodnější lokalitou Brdy.První terénní průzkum  začal na Brdech  v roce 1924 a to v prostoru Strašice,Sv. Dobrotivá,Dobřív,Velcí a Jince.Prostor byl zkoumán komisí,která se skládala ze zástupců Min. obrany a Zemského vojenského velitelství. Vojenští odborníci předložili původně projekt vůči brdské krajině drastickým. Bylo uvažováno vykácet  23 km. dlouhý pás,který měl být široký  půl km. Tento návrh se setkal s velkým odporem široké veřejnosti. Konaly se protestní akce,byly zasílány vládě ostré petice. Nesouhlas projevili i lesníci sdružení v Ústřední jednotě československého  lesnictva.Zdůrazňován byl význam  Brd pro stav vod.,zvláště hlubinných. Byly obavy,že odlesněním Brd,může v celých Čechách nastat úbytek spodních vod.Veřejnosti byla předložena zdůvodnění v knize  Klubu československých turistů „Brdy-jejich krásy,poklady a význam „. Byla předložena provolání českých vědců na obranu Brd,provolání českých  spisovatelů atd. V publikaci „Dělostřelecká střelnice na Brdech“ vydané r .1925 ministerstvem  národní obrany,byly uveřejněny odpovědi na námitky odpůrců střelnice.Zájem  vojenské správy a státu byl mocnější,než protesty přírodovědců a milovníků přírody. V roce  1926  byl projekt dělostřelecké střelnice v Brdech vládou schválen. Bylo rozhodnuto vybudovat tři cílové plochy,v oblasti Jordánu,Toku a vrchu Brda. Pro potřeby armády bylo koncem  30 let odlesněno  1500 ha.V roce  1927 uzapočalo vyměřování  budoucí střelnice  a také výše zmíněných cílových ploch. Nyní citace z kroniky obce Strašice „.Na počátku května přišlo asi 90 vojáků,kombinovaní s pracovní rotou a počali stavěti  silnici a sice „Alianku“ od vrbiček k zámečku a odtud dále k prvnímu mostu ,vynecháním části u Ameriky.Současně přišlo asi 60 mužů telegrafního pluku a stavěli  telefon od Jinců ke Strašicům.S odlesňováním se začalo na  první cílové ploše na“ Jordánu „. Z počátku se pracovalo s místními dělníky,později odlesnění ve větší míře prováděli lesní dělníci ze  Slovenska a též rusínští dřevorubci.Ti byli povolaní do Brd z Podkarpatské  Rusi,až z nejvýchodnější části Jasiny.Také byli později přibráni Němci ze Šumavy.Pracovalo zde asi 500 mužů.Slovákům lesní správa postavila dvě veliké boudy ze dřeva.Rusíni si sami postavili koliby,dle svého způsobu-celkem tři.Slováci se stravovali sami,když přišli večer z práce,vařili si v boudě polévky, maso, knedlíky,také měli svou kuchařku.Rusíni oproti Slovákům byli hodně zaostalí .Jejich ubikace byly zcela primitivní,vlastně jen střecha,nad kulatou plachtou.Střed střechy byl otevřený,uprostřed plochy ohniště,a kolem něho na zemi pokryté  klestem ,leželo mužstvo nohama k ohni.Jejich strava byla hlavně na počátku,chléb, špek, cibule.Později si také vařili .I jejich šat byl primitivní.“ Střelba na střelnici byla zahájena na cílovou plochu Jordán dne  19 května  1930. Ve dnech  26 a 27 května 1930 byla zřízena pozorovatelna na svahu poblíž Tění Odtud dne  4. června roku 1930 pozoroval průběh střelby při jejím oficiálním zahájení T. G. Masaryk.. Prezident poté přenocoval na loveckém zámečku Tři trubky.A opět z kroniky obce Strašice.“Před příjezdem pana prezidenta Strašický kolářský mistr pan Valenta mu  musel zhotoviti pryčnovou vložku do postele,že má nerad vložky pérové,jaké jsou vesměs na zámečku.“V roce  1936 byl na cílové ploše Jordán vybudován zkušební pěchotní srub,,CE Jordán!“ .V letech  1937 a 1938 se uskutečnily ukázkové střelby na ploše Jordán.Jednou za přítomnosti prezidenta E. Beneše a podruhé za účasti  div. generála K. Husáka.V roce 1940 území obsadila německá armáda,po válce jej opět využílali českoslovenští vojáci. V roce  1952 byl vojenský újezd rozšířen,byly vysídleny a postupně zlikvidovány obce Kolvín Padrť,Přední a Zadní Záběhlá,Hrachoviště a Velcí.Od roku 1968 zde byla dislokována i sovětská vojska /Míšov/ V roce 2000 se zvažovalo,že by na Brdech vznikla základna NATO. V roce  2007 byl záměr umístit zde americký protiraketový radar.Ten měl být umístěn poblíž Padrťských rybníků na vrchu Břízkovec. Od tohoto záměru Američané ustoupili v roce 2009. Brdy byly postupně od roku 2007 již z části zpřístupněny veřejnosti.

 

Fotografie z Domu přírody-  BRDY NATURA  v Příbrami