Holých vrchů je asi u nás mnoho. Sama jich znám několik. Tento,ke kterému se můžeme vydat není od Zbiroha příliš daleko.Dá se k němu dojít několika způsoby. Z obce Líšná se vydáme silnicí směrem na Točník a Žebrák.Míjíme hájovnu,ve které pobýval v letních měsících malíř Mikoláš Aleš v době svého mládí.Dojdeme ke kaštanové aleji s loukou , ke křižovatce mezi rozhraním Plzeňského a Středočeského kraje.Tady se to jmenuje na Okrouhlíku, nebo na Okrouhlici.Na tomto místě kdysi stávala středověká vesnice,nebo pouze dvůr O této samotné louce již existuje písemný záznam z roku 1552,kdy arcikníže Ferdinand odevzdává tuto louku Jiříku Protivcovi z Entenstanku spolu s již pustým Řebříkem k panství Lištenskému.Není známo, kdy byla vesnice založena, o jejích držitelích, ani nic o jejím zániku,ale v roce 1552 byla ves určitě pustá,v dochovaném záznamu se uvádí jen o předání louky. Nad loukou v pásu lesa už vidíme k zalesněnému vrchu .Zde odbočíme na lesní silničku vpravo a pokračujeme v cestě.Po nějaké chvíli nám silničku přetne lesní cesta s TZ,která vede k Točníku. My ale pokračujeme dál, cca 150 m. až k místu ,kde vlevo vidíme vyšlapanou stezku do prudkého kopce./ TZ zde ale nehledejte./ Tato stezka nás odvede až na vrchol bezejmenného vrchu kóta 556. Místní z přilehlých vesnic jej nazývají Malým Holým vrchem .Z jeho vrcholu jsou pěkné výhledy směrem ke Kublovu a na památný vrch Velíz nad ním.Z tohoto tak zvaného Malého Holého vrchu vede vyšlapaná stezka na vrchol Holého vrchu . Jeho vrchol je zarostlý a nenabízí bohužel žádné výhledy.Dalším vrchem v této lokalitě je vrch Opyš,jeho vrchol také bohužel výhledy do kraje nenabízí. Toto samé se dá projít také od křižovatky nad Drozdovem- ze silnice mezi Týčkem a Žebrákem .
Cesty jsou blátem posedlý,
vzduch jarní vůní zavoní,
z kouřovejch signálů.
A bílý stopy ve skalách,
umyje slunce jako prach.
Zas bude teplej vítr vát,
a skály kempu bude hřát.
Tak ahoj, slunce, vítej nám,
písničku první tobě dám.Brontosauři
