Jedová hora se nachází na pravém břehu Červeného potoka , mezi obcemi Neřežínem a Mrtníkem. Na této hoře se nacházel železorudný důl. První zmínka o těžbě v této lokalitě pochází z roku 1463. Podle nepřímých důkazů je pravděpodobné, že těžba železa zde probíhala již ve 13. a 14. stol. Možná dokonce i dříve. Ostatně je známé, že železná ruda se na Křivoklátsku a Podbrdsku těžila od dávných časů na mnoha místech. Někde se ruda těžila povrchově, na Jedové hoře se dobývala i hloubkově v šachtě zvané Barbora ,hluboké 72 m. Od jiných lokalit, kde se též těžila železná ruda se Jedová hora lišila ještě tím že se zde nacházela žíla železné rudy s rumělkou / cinabaritem/, z které se získávala rtuť. Vytěžená rumělka se na povrchu zpracovávala pražením a z tohoto pražení se uvolňovaly rtuťnaté páry, které se prudce zchlazovaly v tekutý stříbrošedý kov. Práce zde byla nebezpečná, páry rtutě pozvolna otravují lidský organismus. Název Jedová hora byl pravděpodobně odvozen od občasných otrav dělníků, kteří se těchto jedovatých par při zpracování rudy nadýchali. Tento důl byl funkční víceméně až do konce 19. stol. Po ukončení těžby na Jedové hoře zanikly i stavby ,které s těžbou souvisely. Dříve bezlesá hora byla osázena a vše , co zde zbylo přikryly koruny stromů. Kdo ale Jedovou horou procházel, mohl spatřit mocné odvaly a a haldy hlušiny-pozůstatky po někdejší těžbě. Šachta Barbora byla do poloviny zasypána a z bezpečnostních důvodů zajištěna drátěným plotem.
Souvislost s dolováním má kostel P. Marie v Mrtníku. Podle tradice, to byl kostel havířů z Jedové hory. Podle starých svědectví, bývaly uvnitř kostela fresky s hornickými náměty .
15.6.2013 byla otevřena naučná stezka, která provádí návštěvníky přírodou v okolí Komárova a vede právě na Jedovou horu. V říjnu 2015 byly dokončeny stavební úpravy na šachtě Barbora a na štole Josef tak, aby byla zajištěna bezpečnost návštěvníků při zpřístupnění CHKO Brdy. Návštěvu Jedové hory je možné spojit s příjemnou procházkou okolím Záskalské nádrže.
