Pojďme se chvíli zastavit u bývalého kostela Svatého Jana Křtitele a kláštera benediktinského proboštství na Baštíně.- tzv.teslínské
Součástí osidlování oblasti Středních Brd byla snaha ovládnout dosud tuto nepřístupnou krajinu nejen z hlediska hospodářství, ale dát jí také určitý duchovní rozměr. Šlechtickými rody sem byli zváni příslušníci církevních řádů a jejich úkolem bylo, aby tato místa pokřesťanšťovali. Jejich existence je na Brdech spolehlivě dokázána již ve 13. a 14. stol. V této době vzniklo pravděpodobně teslínské benediktinské probošství, kde stával klášter Na Baštinách. Benediktini zde provozovali na tehdejší dobu moderní způsob obdělání půdy, lesního hospodářství a zajišťovali pro lidi v blízkých osadách důležitou duchovní správu. Jednalo se zde o kostelík a budovy, které byly včetně kostelíka dřevěné. Teprve později zde byla postavena kamenná budova proboštství a také kamenný kostel. Byly zde vybudovány rybníčky a ryby, které zde mniši pěstovali byly součástí jejich stravy. Zhruba po 100 let tu žili lidé a za cenu velké dřiny, zvelebovali zdejší kraj. To trvalo až do doby, než nastalo období husitských válek. V roce 1421 přišel úder husitů i sem do těchto brdských lesů. proboštství bylo vypáleno, co se stalo se zdejšími řeholníky a s lidmi z osady Teslín se můžeme jen dohadovat. Mnohým se snad podařilo uprchnout do neproniknutelných brdských hvozdů, mnozí zde byli zavražděni. Opuštěné a vypálené proboštství už nikdy nebylo obnoveno. Ještě v roce 1886, stála podle dobové fotografie uprostřed mýtinky část zříceniny kostela. Nyní jsou na tomto místě patrny jen terénní nerovnosti. Pokud bude někdo podrobně zkoumat tuto lokalitu, tak najde půdorys bývalého kostela a dalších objektů. Toto místo nebylo zapomenuto – u silničky je umístěná cedulka, která připomíná historii tohoto místa.
V roce 2011 se poprvé uskutečnil krásný nápad Pavla Wünsche, Jiřího Vlčka a Václava Knechtla, dát tomuto místu znovu duchovní náboj. Každým rokem se pořádá poslední Adventní neděli k tomuto místu v brdských lesích „Pouť pro Betlémské světlo“. Byl to opravdu krásný nápad. Vychází se z okolních blízkých vesniček a sraz účastníku bývá v 15 hod. na tomto místě. Zde jsou vždy všichni přivítáni. Pavel Wünsch má vždy připraven pro účastníky nějaký program, který se váže k tomuto místu, nebo je orientován na nějaké další brdské zajímavosti. Zpívají se koledy za doprovodu kytar a flétniček. Jako“ pozornost “ pro poutníky sem každým rokem vláčí jeden z účastníků pouti várnici se svařákem. Potom nastává krásný okamžik, kdy se postupně rozsvítí všechny lucerničky a pomalu se začíná pohyblivý svítící had vydávat na zpáteční cestu. Les pomalu potemní – v tuto roční dobu se brzy stmívá. Tím ale pěkná pohoda nekončí- ta končí až po přátelském předvánočním posezení Na Grilu v Míšově. e tady málo místa a tak jsme na sebe namačkáni , ale to vůbec nevadí. Po roce se zde schází lidé, kteří mají k sobě blízko, mají si co říci a všichni měli dnes společný cíl. Zatím jsme ještě nevynechali, chodíme sem rádi a vždycky se těšíme. CHODÍ SE ZA KAŽDÉHO POČASÍ !!!!!
