Poutní místo Skalka nad Mníškem pod Brdy.
Samota Skalka měla vždy několik stavení: kostelík, vedle něho klášter, na severní straně na kopci byla poustevna–rekolenkční dům, kapličky křížové cesty a opodál domy lesníka a hajného. Kostelík sv. Máří Magdalény byl první stavbou na této skalnaté vyvýšenině , nad Mníškem pod Brdy .Ten byl vybudován Krištofem Dientzenhoferem na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Vzorem pro vybudování byla kaple ve francouzském Aix-en Provence , nedaleko Marseille, kde sv. Máří Magdaléna dlela na pokání za své hříchy až do své smrti. Zvláštností této stavby byly vnitřní omítky, napodobující krápníkovou jeskyni. Podlaha této stavby byla dlážděna oblázky z řeky Berounky. Současně s kostelem vznikl i klášter. I zde se nacházely skvosty barokního umění. Klášter byl rovněž dílem Krištofa Dientzenhofera. Jeho dílo bylo dokončeno v roce 1694. Pro dokončený klášterní areál byla část okolního lesa přeměněna na pole a byl zde založen poplužní dvůr. Působili v něm nejdříve benediktinští mniši, později františkáni Byl to řád chudý a neměl dostatek prostředků na opravu objektů. Křížová cesta pochází z let 1755,z období ,kdy v klášteře na Skalce sídlila hraběnka Benedikta Čejková. Ta dala kapličky křížové cesty, propojující poustevnu s kostelíkem vybudovat. Díky tomu se stala Skalka záhy známým a vyhledávaným poutním místem. Na tomto místě se konaly slavné poutě. Tato tradice skončila roku 1953,díky skutečnosti, že kostelík i celý areál byly v 50 letech postiženy poddolováním Skalky. S postupem těžby železné rudy se ve zdech kostelíka začaly objevovat trhliny a v okolním terénu propadliny .Areál byl sice po 2 světové válce celý zrekonstruován, ale po 10 letech po ukončení rekonstrukce byl tak zdevastován ,že byl opuštěn. Po ukončení těžby v roce 1967 došlo postupně ke stabilizaci horninového masivu a to dalo šanci k obnově kostelíka a celého areálu.——-
čerpáno z informačních panelů umístěných v poutním areálu Skalka
Pokání- Nedvědi
I kámen se ustrne,ale musí mít proč,
i řeky proud obrátíš,když důvod je.
Kdo v poledním žáru hledá hojivý stín,
ať vykřičí napřed řeku vlastních vin.
A a pak obrátí ke hvězdám pokorně u dlaně dlaň,
ať snese pokání po samý kraj,
to víra je svědomí
a nikdo není čistý, jen někteří lidé snad míň
