Historie trempinku na Brdech je dlouhá a začíná již na začátku 20 stol. Brdské lesy byly pro trempy jako stvořené. Bylo v nich plno chatrčí, které si postavili uhlíři, dřevaři, aby mohli v lese po práci přespávat a nemuseli se vracet do dalekých vesnic. K jedněm z prvních trempů na Brdech patřila skupina kolem Jerryho Packarda / vl. jménem Jaroslav Krsek /,kteří se v zimě roku 1929 rozhodli ,že jí prožijí v lese, ve sněhu. Rtuť teploměru klesala pod -30°C .Ti nejdrsnější takzvaní “ Brdští supové“ spali přímo ve sněhu ,ve vyhrabaných norách. Tak vznikla Brdská zimní armáda, která se časem rozrostla až na 157 členů. Časem získali i stejnokroj. Široké klobouky s ohrnutými okraji podle vzoru kanadské jízdní policie ,tlusté zelené svetry a dlouhé kabáty zvané „policajty „. Založili osadu Dice camp, později přejmenovanou na Zlaté dno. Mnozí z nich byli za 2. světové války zapojeni do protifašistického odboje. Jerry Packard byl během okupace zatčen, vězněn v koncentračním táboře v Osvětimi, kde zemřel po předchozím týrání 21.2. 1943 . V Berlíně v Plötzensee byl odsouzen k trestu smrti a následně popraven 11.1. 1943 jeho kamarád Broches-vlastním jménem Ladislav Brožek. Jeho manželka Pavla Brožková-Brochesová napsala o Zlatém dně následující./viz foto/ Po válce se v osadě začala uctívat památka na tyto trempy, kteří ve válce zahynuli. Místo, kde jejich osada byla ,se stalo místem pietním. Na vzrostlé smrky trampové zavěšovali trampské placky, camrátka a další trampské symboly. Na kamennou mohylu přidávali kameny .K výročnímu ohni se zde scházeli trempové z různých TO .Dne 17. února roku 2014 byl camp vykácen. Byli jsme posledními návštěvníky, kteří ho viděli v původní podobě. Byli jsme tam ráno, na kamenné malé mohyle svítila svíčka. Byl zde klid a ticho a nic nenasvědčovalo ,že odpoledne všechno zmizí pod haldami ořezaných větví. Trempové toto místo celé ale opět vyčistili a snažili se zachránit zdevastované a polámané placky. Vysadili zde nové smrčky. Dnes jsou na tomto místě vztyčeny 3 velké opracované kmeny, které nahrazují pokácené stromy. Zachráněné placky jsou již na nich rozvěšeny a přibývají další.
Tyto fotografie campů zůstanou bez popisu jejich názvů a určení místa, kde se nachází. Trampské teritorium by se nemělo stát skanzenem ,ani výstavní síní pod širým nebem .Kdo se toulá po lesích možná mnohé z nich objeví.
Brontosauři-
Já měl kout,kde každej volnej čas jsem pobyl,
měl jméno snad,to nevím sám.
Však něco znám,měl tisíc krás a tisíc kouzel,hezkejch chvil.
Však jenom pro ty,co říkali mu „Brdskej kemp „.
Jednou z rána zanikl náhle ,co naděláš,
někdo má rád,někdo nemá-vždyť to znáš…..
