V kronice obce Strašice je popsán rok 1928 , kdy se na Jordánu začala budovat vojenská cílová plocha-
Kronika : V červenci se začalo s kácením lesa na první cílové ploše „Jordánu “ Pracovalo se nejprve s místními lesními dělníky, později bylo přibráno dělnictvo se Slovenska a Podkarpatské Rusi, až z nejvýchodnější části Jasiny. A také byli přibráni Němci ze Šumavy Pracovalo zde asi 500 mužů. Slovákům postavila lesní správa dvě velké boudy ze dřeva. Rusíni si sami postavili své příbytky, dle svého způsobu a to celkem tři. Slováci se stravovali sami, když přišli večer z práce, tak si vařili v boudě polévky, maso, knedlíky, také měli svoji kuchařku. Rusíni oproti Slovákům byli hodně zaostalí. jejich ubikace byly zcela primitivní. Vlastně jen střecha nad kruhovou plochou. Střed střechy byl otevřený a uprostřed plochy měli ohniště. Kolem něho na zemi pokryté klestem, leželo mužstvo nohama k ohni. Jejich strava byla zvláště na počátku, chléb, špek a cibule. Později si také vařili jejich šat byl primitivní. Jejich výdělek činil průměrně asi 40kčs denně. Dopadová plocha, jež má být vykácena měří 164 ha. Do jara má být kácení ukončeno a dřevo do 1 července 1929 vyvezeno Dne 1. července 1929 má padnouti první rána na hotové střelnici.
Kromě jmenovaných pokračují od loňska ve vyměřování vojáci zeměpisného vojenského ústavu—citace z kroniky obce Strašice
Na jaře roku 1935 byl na cílové ploše Jordán vybudován pěchotní srub „CE“. jednalo se o masivní betonový objekt. v jeho blízkosti byly vybudovány ještě dva lehké objekty pro zkoušky boční palby Na jeho výstavbě pracovalo 250 dělníků Kompletně vybavená pevnost byla předána v listopadu 1936 a přišel si jí prohlédnout tehdejší prezident Edvard Beneš. Během 2 světové války a krátce po ní byly srub i okolní lehké objekty postřelovány a téměř zničeny. v roce 1948 byl srub opraven. Na přelomu 50-60 let byl i přezbrojen novou protitankovou zbraní. Po roce 1990 byl tento objekt využíván také k ukázkám boje v opevnění v rámci akcí Bahna . „Zahrál “ si i v několika filmech. Dnes není využíván a zatím je opuštěn.
Nekrásnější je plocha Jordánu na podzim, kdy jí celou pokryjí koberce fialového vřesu. Pod plevelnými nálety břízek vykoukne zlaté kapradí a břízky začnou marnotratně rozhazovat svoje zlaťáčky.
Na cestu nám ještě slunce svítí,
proč si lámat hlavu hlavu zrátou iluzí
Najdeme -li v sobě i pro druhé chvilku,
neskončila ještě doba romantických snílků,
znovu s moudrou hloupostí,
vracíme se zpátky do lesů….