Hutnictví a zejména železářství má na Rokycansku dlouhou tradici a sahá až do středověku. Hlavním střediskem v Čechách bylo Podbrdsko, jehož značná část zasahuje právě do Rokycanska. Nejstarším a největším železářským podnikem byly Zbirožské železárny, které vznikly slučováním malých nejstarších železáren , od konce 16 stol. Ze zachovaných písemných zpráv se tedy dozvídáme, že to tedy nebyl Henry Bethel Strousberg, který zde rozjel rozvoj železáren. Již koncem 16 stol. se Zbirožské železárny staly majetkem české královské komory. V roce 1594 sem přibyla železárna v Holoubkově, dále železárna ve Strašicích, spolu s klášterskou ve Svaté Dobrotivé. V roce 1693 železárna v Dobřívě a další železárny Mirošovského panství/Hrádek a Padrť/.Zbirožské železárny měly jednotné řízení. Od roku 1749 se zde vystřídali tito ředitelé- prvním ředitelem všech spojených železáren se stal francouzský odborník Petr Josef Gouvier. Dalším ředitelem ,který stál v čele železáren nově vzniklého šichtovního úřadu se stal Michal Balling. Po této době byl zde šichtovní úřad zrušen a správa železáren byla soustředěna do Vrchního horního úřadu v Příbrami. Za ředitele železáren Andrease Gütlera se začalo v roce 1800 s výstavbou vysoké pece na Františkově Ta byla uvedena do chodu koncem roku 1802, nebo začátkem roku 1803.Tato nová dřevouhelná vysoká pec byla postavena na Zbirožském potoce severně od Zbirohu, na místě horního mlýna, který měl k dispozici vodní náhon. Pec byla postavena podle tehdejších nejnovějších poznatků v tomto oboru. Její původní výška byla 10,66 m. a její šířka v rozporu byla 2,37 m. Pojmenována byla po císaři Františkovi a od ní pochází také pomístní název Františkov. V železárně byl také zkujňující hamr. Z litiny se odlévala převážně dělostřelecká munice. V roce 1814 se v železárně odlévaly litinové pamětní medaile ,na památku ukončení napoleonských válek Provoz této vysoké pece byl úspěšný, což vedlo k reorganizaci železáren Zredukován byl počet vysokých pecí v okolí. Zrušeny byly vysoké pece v Hrádku, Oseku, v Dobřívě ,na Padrti a ve Svaté Dobrotivé. V roce 1835 bylo ve Františkově 63 dělníků a dva úředníci. V roce 1846 vykazovala železárna na Františkově nevyšší výrobu ze všech západočeských železáren. Podle údajů z roku 1867 měla vysoká pec výšku již 14,2 m. a šířku v rozporu 3,16 m. Byla tedy jednou z největších a nejvýkonnějších pecí, která svými rozměry a výkonem přesahovala ostatní pece železáren. Bohužel od padesátých let 19 stol. se komplex železáren začal rozpadat Souviselo to se vznikající konkurencí nových koksových pecí. V roce 1868 koupil železárny Strousberg a železárna se měla stát hlavním objektem k výrobě surového železa. Podle jeho plánů měly být na Františkově dvě koksové vysoké pece, vlečka měla železárny spojovat s železniční tratí Praha- Plzeň i s doly na Krušné hoře u Hudlic. Některé plány se začaly uskutečňovat. Zhoubná povodeň v roce 1872 však téměř zničila vysokou pec a další postup prací zpomalila. Vysoká pec byla ale znovu uvedena do chodu, byla postavena nová kuplovna, byly rozestavěny obě koksové pece atd. Po Strousbergově krachu byla výroba v roce 1875 zastavena. a výrobní objekty byly postupně rozprodány. Vysokou pec koupila firma Novák, která zde zavedla jinou výrobu Tak skončila jedna z nejslavnějších železáren, která porcovala pouze tři čtvrtiny století.
Zbiroh- Františkov a historie železáren
