Jihovýchod Křivoklátska skrývá největší komplex buližníků u nás. Místo s tímto krásným kruhovým rozhledem se jmenuje Vraní skála. Skalní bloky pod vrcholem popouští uzdu fantasii a vybízí k hledání ukrytých tvarů. Zábradlím zabezpečená skalní plošinka, která je usazená nad vrcholky stromů na vrcholu skály vás odmění za náročný výstup nezapomenutelným výhledem na zvlněnou plošinu křivoklátských lesů, Berounsko, Brdy, ke Krušné hoře, k památnému Velízu a na hrad Točník, a směrem na Hudlice..
Nejlepší přístup k Vraní skále je z obce Svatá, také ze vsi Knížkovice nedaleko Zdic. Nebo od myslivny Na Králi. Vraní skála byla vyhlášena Přírodní památkou v roce 1948. K této zábradlím zabezpečené skalní plošince, vede značená stezka po skalních římsách, s příkrým výstupem, který je opatřen zábradlím. Když toto vše překonáte, tak jste nahoře ,“skoro v oblacích „, nad vrcholky stromů a díváte se do té krásy. A my už méně zdatní přemýšlíme ,jak slezeme dolů. Chodíme na Vraní skálu každým rokem a já říkám „dokud na Vraní skálu vylezu, tak je všechno OK “
Nedaleko obce Svatá – cca 1 km ,se nachází osada Král. v pol. 19. stol. se ve zdejší myslivně Na Králi seznámili dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. V letech 1856-64 zde připravovali založení tělovýchovné výchovy Sokol. Tuto událost připomíná pamětní deska umístěná na plůtku nově přestavěné budovy bývalé myslivny. Dříve byla tato pamětní deska umístěna přímo na budově myslivny.
Nedaleko obce Svatá – cca 1 km ,se nachází osada Král. v pol. 19. stol. se ve zdejší myslivně Na Králi seznámili dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. V letech 1856-64 zde připravovali založení tělovýchovné výchovy Sokol. Tuto událost připomíná pamětní deska umístěná na plůtku nově přestavěné budovy bývalé myslivny. Dříve byla tato pamětní deska umístěna přímo na budově myslivny.
