Hudlická skála
se nachází v okrajové části obce Hudlice. Jedná se o skálu buližníkovou, ze které byl dříve lámán kámen na stavby a také na silniční štěrk. Z vrcholu skály jsou krásné výhledy do kraje směrem do okolí Berouna a také do rozsáhlých křivoklátských lesů .Přístup do určité části vrcholu usnadňuje vybudované schodiště. Závěr stoupání k samotnému skalnatému vrcholu , na kterém je upravená vyhlídková část je už bez schodiště. Na vrcholu jsou umístěna kovová „kukátka.“ Otvorem v kroužku vidí návštěvník k místu, které je uvedené na kovovém štítku. Na př. rozhledna Máminka/na Krušné hoře/,nebo Vraní skála atd.
Podle pověsti se v hlubokých křivoklátských lesích ztratil při lovu kníže Oldřich. Našel jej tam uhlíř Matěj a nabídl unavenému knížeti nocleh. Na oplátku byl uhlíř Matěj se svojí ženou pozván na návštěvu ke knížeti Oldřichovi. Tato událost se stala námětem ke kdysi populární divadelní hře loutkáře Matěje Kopeckého „Posvícení v Hudlicích“ .Také se povídá, že do Hudlic se chodí pro rozum. Má to ale jeden háček- nesmí se s ním přejít voda. A to není dost dobře možné, protože okolo Hudlic tečou dokola různé potůčky.
Samotná skála má také svoji pověst.- Kousek pod vrcholem skály se nachází obtížně přístupná jeskyně. V té jeskyni stojí kamenný stůl a kamenná stolice. Jedenkrát do roka, v den slunovratu, sem přichází vznešená panna v bílém rouše. Posadí se na kamennou stolici, vezme bílé plátno, do zlaté jehly navlékne zlatou nit a udělá v pláténku jeden steh. Pak opět odejde, aby se za rok zase vrátila. Tak rok za rokem šije košili.. Až udělá poslední steh, košili došije, tak tehdy nastane konec světa. Když jsme na skále byli, nebyl slunovrat a tak jsme se nemohli zeptat, jak je ta vznešená panna s šitím daleko. Možná je to tak lepší.
A tak si alespoň užít si krásných výhledů a pochválit ty, kteří toto vyhlídkové místo takto zpřístupnili.
