Pod Matčinou horou poblíž Zbirožského potoka, směrem ke Třebnušce , se pod silnicí nachází železný křížek s nápisem :“ KŘTITELNA -památka zde katolicky křtěných dítek . R. 1634″.-/Nyní k historii tohoto místa/
Porážka Čechů na Bílé hoře byla jen začátkem předlouhého řetězu strastí českého lidu. V červenci roku 1634 přitáhlo švédské vojsko pod generálem Bannerem ke Zbirohu. Lidé utíkali před vojskem ze svých domovů a brali si jen to nejpotřebnější. Husté lesy, skalní brdlohy, sluje a jámy byly jim útočištěm. Tehdejší farář v Drahoňově Újezdě, Matyáš Lukašenič/rodem Polák, dominikán/ ,vykonal v letech 1627-1631 jen 46 křtů, ač obsluhoval 16 farních úřadů ke kterým patřilo 70 okolních vesnic. Do temnoty hustých lesů odcházel i pozdější farář Ondřej Šebestián Outerský z Drahoňova Újezda. Obětoval Bohu v chrámu přírody. Rozprášení osadníci mívali v těchto náboženských obřadech jedinou útěchu. Bolelo je však ,že novorozeňata nemohou být pokřtěna. A tu přispěl dobrý pastýř opět svým osadníkům. Nepřítel však hlídal všechno, aby se lid nemohl shromažďovat k obraně. Proto rodiče nemohli přicházet se svými nemluvňaty. Duchovní otec z Drahoňova Újezda vyčkával noci a v lesích vyhledával skrýše štvaných uprchlíků. Zde mu matky odevzdávaly svá nemluvňata a on je odnášel zahalená v plášti ke studánce, která vyvěrala pod strání u Drahoňova Újezda. Zde děti křtil a vyčkávající matky braly svá pokřtěná nemluvňata z jeho rukou. Hodně nocí prochodil tento kněz, než si kraj oddechl od nepřítele. U studánky byste viděli velký plochý kámen zabořený do země./ dnes již zarostlý/. Na tuto desku pokládal prý kněz nemluvňata při křtu. Roku 1894 laskavou péčí pátera Dominika Brázdy, tehdejšího faráře v Drahoňově Újezdě, byla vzácná studánka Křtitelna vyčištěna, kameny obroubena . Nad ní byl vztyčen železný kříž.- Toto sepsal Antonín Drachovský v „Obrázcích ze Zbirožska“
Místo by si zasloužilo více péče.
Nedaleko od studánky se nachází kamenolom Třebnuška. Viditelný z Matčiny Hory a ze Světoviny. Horniny jsou součástí vulkanického komplexu mezi Radečskou a Křivoklátskou vrchovinou. Pro svoji tvrdost jsou využívány jako stavební materiál a jako štěrkové náspy do betonu apod.
